Radio Wave

Sebevražda je příčinou každého stého úmrtí, přesto je toto téma spojeno s vysokou stigmatizací. Počty lidí, kteří se rozhodnou život předčasně ukončit i přes veřejnou diskuzi o mentálním zdraví, neklesají. O tom, jak o sebevražedných myšlenkách mluvit, přišly do studia diskutovat Eva Tušková z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Jarmila Kubáňková, ředitelka organizace Cesta z krize.

„Moje cesta k učitelství nebyla úplně typická,” začíná vyprávění Eliška Havránková, která učí ve zlatnické dílně na Akademii Světlá nad Sázavou a je laureátkou letošního ročníku ocenění pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic, kterou pořádá platforma EDUin.

„Život se začal zaměřovat na to, s kým, kdy, co, jak. Všechno se točilo kolem drog a sexu,“ popisuje 33letý Michal svoji zkušenost s chemsexem, tedy užitím drog za účelem zintenzivnění sexuálního zážitku. Poslechněte si upřímnou výpověď člověka, jehož život si podmanily chemsex a drogová závislost.

Zuzana s Ivanou tentokrát probíraly, o čem je vhodné napsat bakalářku aka bakinu. A nápadů padlo bezpočet: patřily mezi ně například tepláky, rotopedy, hasiči nebo gelové nehty. Zuzana na Ivanu prozradila, že zkoumá své karmické vztahy s pomocí AI a Ivana zase na Zuzanu odtajnila, že miluje uzavřené prostory, kokony a bezpečí.

Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.

„Moje porody byly úplně jiné, než bych si přála pro svoje klientky. Bylo to jako z příručky Takhle se to nedělá,“ říká v Houpačkách dula Barbora Nováková. „Ta jistota, že tam někdo vždycky kope za můj tým, je fajn. Tuhle zkušenost předávám dalším ženám.“

Jan Albert Šturma zná pražskou přírodu jako málokdo. Před pár lety se mu podařilo projít městskou krajinu po vnitřních periferiích, aniž by byl spatřen. Umí přespat v křoví a ve vrstevnaté krajině čte jako v knize. Praha je jeho očima mozaikou biotopů, okraj odstavného parkoviště ekoton. Tam všude žijí organismy, pro které je volná městská nika příležitost zkusit štěstí a někdy i limity své přizpůsobivosti.

Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

„Chorvatsko? Co bych tam dělala?“ Íránistka, arabistka, průvodkyně a spisovatelka Lenka Hrabalová bilancuje svoje letošní zážitky z jiných zemí – Jižního Súdánu, Íránu a Afghánistánu. V rozhovoru mluví o vděčnosti ze setkání s lidmi v chudých oblastech i o sexuálním obtěžování na Blízkém východě. A představuje svoji novou knihu Hrdinové orientu.

„Člověk rodu homo byl po velkou část své existence nomád. Neustále migroval, pohyboval se z místa na místo. Byl na cestách, ale necestoval. Během neolitické revoluce před třinácti tisíci lety se člověk usadil. Začal se věnovat zemědělství. Cestování se může zrodit až tehdy, kdy se z něj stane odchylka od normálu,” popisuje prapočátky cestování Jan Pezda, kantor a autor nové knihy Slunce, voda, vzduch.