Alter Eko

Česko nezvládá reagovat na měnící se požadavky globalizované ekonomiky; reálně tak hrozí, že se mu napříště vyhnou nejvýznamnější hospodářské koridory a toky. Situaci by přitom mohla zkomplikovat i horšící se bezpečnostní situace v Evropě, která zřejmě přijde o americkou “bezpečnostní pojistku.”       V dalším díle se zaměříme na to, kde, jak a proč budeme za 35 let pracovat.

Čína, Indie a spol. překreslí mocenské mapy, pravidla globální hry tak napříště nebudou reflektovat (jen) západní zájmy a normy. O síle – a tím i vlivu – přitom bude rozhodovat hlavně velikost a rozvinutost ekonomiky, na což by Evropská unie mohla doplatit. Česku se pak může stát osudná závislost na autoprůmyslu.   V dalším díle cyklu svět v roce 2054 volně navážeme na téma mocenských (ne)pořádků diskuzí o tom, jak a proč se bude dařit ve světě zítřka Česku.

Život se v roce 2054 bude v mnohém podobat temné vizi, kterou nabízejí filmy jako Blade Runner. Chudá většina bude stále častěji utíkat za štěstím do virtuální reality zatímco ultrabohatí budou mít takřka neomezené možnosti. To vše i kvůli environmentální degradaci, migraci a rostoucímu vlivu autoritářských mocností.   V dalším díle se zamyslíme nad tím, které země budou patřit mezi mocnosti diktující pravidla hry a jak i proto budou vypadat přeshraniční vztahy.

Rozvíjející se ekonomiky bohatnou a společně s tím mizí výhody spojené s levnou pracovní silou a relativně nižšími ekologickými a dalšími, podobnými standardy. To na jednu stranu vede k repatriaci výroby do rozvinutých zemí, zároveň to ale dává vzniknout nové konkurenci a to mimo jiné v oblastech, které jsou tradiční doménou českých firem. Nepřipravení na to doplatí.   V příštím díle odstartujeme letní sérii svět v roce 2054 inspirovanou (i) Orwellovým 1984.

Nezaměstnanost v Evropě by se mohla do dvaceti let vyšplhat na průměrných 20%. Jedním z faktorů, které se pod to podepíší, je a bude kvalitativní růst Číny a spol,, kam se přesune (také) část produkce s přidanou hodnotou. I proto se v Evropě zřejmě stane nepodmíněný zakladní příjem realitou. Zároveň budou o místo bojovat i ti, kteří dnes patří mezi nejžádanější, například programátoři.   V posledním díle květnové série se zaměříme na výzvy a příležitosti rostoucího významu rozvíjejících se zemí z pohledu českého byznysu.

Mocenské uspořádání světa bude (muset) napříště reflektovat růst hospodářského a politického vlivu rozvíjejících se zemí. Něco podobného by přitom mohlo do určité míry ohrozit hodnoty a normy, které se dnes na Západě považují za přirozené. Ochranu před tím Česku a dalším menším, otevřeným ekonomikám nabízejí větší hospodářské a politické uskupení, jako je EU.   V dalším díle budeme diskutovat dopady růstoucího významu rozvíjejících se ekonomik na globální trh práce.

Čína a Indie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, Brazílie a Rusko na své soupotníky ze skupiny BRIC v posledních letech kvůli implozi komoditního trhu ztrácejí. Přesto většina ekonomů a politologů o potenciálu – a budoucnosti – zemí, které představují 25% pevniny, 40% obyvatel a $20 bilionů nepochybuje. Zapomínat (se) ale v tomto kontextu nesmí ani na výzvy, před kterými BRIC stojí.       V dalším díle se budeme věnovat příštímu mocenskému uspořádání světa a roli, kterou v něm rozvíjející se země budou hrát.  

Čína a spol. se v posledních deseti letech podepsaly pod růst globální ekonomiky každoročně 2/3, někdy až 3/4. Společně s rychlým posilováním HDP přitom mnohé emerging markets zaznamenaly také výrazné zlepšení kvality, o čemž dnes svědčí například úspěchy čínských technologií a ruku v ruce s tím i obavy z nich. Nejen proto má smysl tuto skupinu sledovat - a zároveň se v ní (z)orientovat.   Další díl nabídne rozborku aktuálního stavu a výhledu zemí BRIC.      

Eurozóna by kvůli zadlužené, populisty vedené Itálii mohla v roce 2019 zažít další ostrý test. Celou Evropu pak zcela jistě ozkouší blížící se – a stále nedostatečně připravený – brexit. Tím ale seznam výzev, které před námi stojí, zdaleka nekončí.

Mocenský rebalanc pokračuje, i proto nelze na globální scéně čekat zklidnění. To pak jen umocní domácí poblémy Spojených států, Číny, Brazílie a mnoha dalších systémově významných zemí. Podrobnosti nabízí první díl Alter Eko výhledu na rok 2019.    Druhý díl Alter Eko výhledu se zaměří na Evropu a Česko v roce 2019

Moderní technologie jako blockchain přinášejí do finančního sektoru zrychlenou evoluci s prvky revoluce. Společnosti, které budou schopny nových finančních institucí a služeb naplno využít, na tom vydělají. Ostatní budou postupně ztrácet dech.   Další díl Alter Eko vám nabídne výčet toho nejdůležitějšího, co nás čeká v 2019…  

Moderní technologie mění očekávání spotřebitelů, okamžité řešení od firem i úřadů se například považuje za samozřejmost. Stejně tak roste poptávka po zjednodušení a souvisejícím zacílení produktů. Stávající lídři proto mohou skončit na vedlejší koleji. V dalším díle se zaměříme na fintech a obecněji financování firem v 21. století…  

Se správným produktem a správnými lidmi se (i) malá česká firma může prosadit ve velké Číně. Podmínkou je orientace na delší horizont a ochota riskovat. Zároveň je – i kvůli obchodním válkám – třeba vybírat, ne každý rychle rostoucí trh se totiž třpytí. Další díly podcastu naleznete na http://ceskepodcasty.cz/altereko/