Laborato?

Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původní obyvatelé amerického kontinentu trpěli leprou i kvůli jinému druhu mykobakterie, než jaký s sebou přivezli evropští kolonisté. Dokládá to výzkum, na kterém se podílely desítky evropských a amerických badatelů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Němečtí a indičtí badatelé sepsali přehled udržitelných metod, které pomáhají zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně dusičnany, kovy, plasty nebo pozůstatky antibiotik. Kromě detoxikace tyto postupy přispívají ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem a erozí. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kůže nepříjemně páchnoucího čínského obojživelníka vědci izolovali peptidy, které teď testují jako případný nový lék. Žáby nemají šupiny, peří nebo chlupy jako plazi, ptáci a savci. „Musí mít proto v kůži chemické látky, kterými se chrání,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše imunita si z evoluce pamatuje i parazity, kteří nás už neohrožují. Stejný typ imunitní odpovědi ale provází alergie. Alternativu k současným léčivům nově vymýšlejí vědkyně z Bonnu. Snaží se vypnout spouštěč, který přehnanou alergickou reakcireakci vyvolává. „Dnes se úplně s parazity nesetkáváme a imunitní systém se občas nudí,” vysvětluje pro Laboratoř Českého rozhlasu Plus Jan Dobeš, objevitel nového typu buněk klíčových pro reakci naší imunity na mikroorganismy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prožitá traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí. Nová studie z Varšavy uvádí, že každá válka výskyt posttraumatické stresové poruchy zdvojnásobí. „Traumatizovaným lidem se stává, že sami sebe prožívají bez emocí,“ potvrzuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najdete-li zakrslá rajčata nebo jiné plodiny se žloutnoucími listy, častou příčinou je virus mozaiky okurek. Badatelé z Halle úspěšně vyzkoušeli nový způsob boje proti němu. Budoucí lék založili na rozbíjení molekul virové RNA.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kanadští badatelé využili satelitní snímkování a elektronické obojky, aby prozkoumali skrytý život samic ledních medvědů s mláďaty. Od porodu do osamostatnění potomků žijí matky s medvíďaty ve sněhové noře. To, v jakém období mláďata vylezou, je přitom zásadní pro přežití všech jejích obyvatel. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Luskoun krátkoocasý patří ke kriticky ohroženým druhům, podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit je by mohlo to, že vědci přečetli celý jejich genom. U obou výzkum z Číny odhalil velkou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biomedicínští inženýři z univerzity Johnse Hopkinse vyvinuli robotickou ruku, která dokáže lépe rozpoznat a uchopit běžné předměty. Pohyb každého prstu řídí elastické klouby. Podněty jí dává umělá inteligence, která také vyhodnocuje její vjemy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.